Proč si ženy pamatují každý detail a muž si na nic nevzpomene?

Nejspíše jste si všimli, že ženy a muži mají občas na stejné události naprosto odlišné vzpomínky. A proč si ženy a muži často pamatují odlišné věci? Jak určitě víte, náš mozek se skládá ze dvou mozkových hemisfér a tyto hemisféry jsou mezi sebou navzájem propojeny.

Ženy však mají toto propojení hustější než muži. A to je taky jeden z důvodů, proč funguje mužský a ženský mozek trochu odlišně (mimochodem díky tomuto hustšímu propojení jsou ženy schopny snadněji dělat víc činností naráz na rozdíl od nás mužů).

Odlišností mezi mužským a ženským vnímáním světa/přemýšlením je mnoho. My se však budeme zabývat rozdíly, které mají co největší vliv na naši paměť. A jaké rozdíly to jsou? Ve většině případů platí zjednodušeně:

Muži se více zabývají fakty a ženy spíše emocemi a vztahy.

To je například jednoduché vysvětlení toho, proč muži nevěnují tolik pozornosti tomu, kdo v našem okolí má zrovna narozeniny, nepamatují si jméno holčičky od vaší sestřenice, kterou vidíte jednou za rok, natož aby měl muž přehled, jak stará ta holčička je. Zkrátka muži se na okolní vztahy tak detailně nezaměřují/nesoustředí na rozdíl od žen.

A pokud nás něco až tolik nezajímá, znamená to, že tomu nevěnujeme tolik pozornosti. A právě pozornost je jedna z nejdůležitějších vlastností, abychom si byli něco schopni zapamatovat.

Tedy už jen naše nastavení mozku z části předurčuje, co si s největší pravděpodobností zapamatujeme a co naopak ne.

Zjednodušeně: pokud muž dojde na návštěvu do domu, ve kterém ještě nebyl, bude ho spíš zajímat cena domu, kolik má dům metrů čtverečních, jakou úhlopříčka má ta obrovská TV atd.

A ženy si naopak budou spíš všímat dekorací, budou věnovat pozornost tomu malému krásnému koberečku v rohu a květině, která je umístěna na perfektním místě. Ženy si také všímají mnohem větších detailů, například žena bude nejspíš vědět, jakou barvu polštářků má její kamarádka v obyváku na pohovce, zatímco muž ani neví, že na pohovce nějaké polštářky byly :). Zkrátka muži a ženy se primárně zaměřují na trochu odlišné věci, tedy na některé věci se soustředí více a na některé méně, a proto si vždy budeme lépe pamatovat informace, na které se budeme více soustředit.

To, že si ženy a muži pamatují odlišné věci, nemění však nic na hlavní funkci naší paměti. A hlavní funkce paměti je stejná jak u mužů, tak u žen. Pokud vás zajímá, co je hlavní funkce naší paměti, jedná se překvapivě o naprosto primitivní věc, a to: přežít.

I když to může znít divně, hlavní funkce paměti je získat nové zkušenosti (ať už kladné nebo záporné) a tyto nabyté znalosti/zkušenosti dále uplatnit v našem životě, abychom žili co nejdéle.

Naše paměť je něco jako stroj a je stvořena k tomu, abychom přežili co nejdéle.

Naše paměť tedy neustále vyhodnocuje informace a zkušenosti, které jsou pro nás důležité, tj., budou se nám v budoucnosti hodit a můžeme se z nich učit. Proto si například pamatujeme velice dobře špatné zážitky. Naše paměť se zkrátka chce vyhnout bolesti, tedy nechce, aby se nám opakovaly podobné situace. Bohužel čím horší je to vzpomínka, tím kvalitněji bývá většinou upevněna v naší paměti.

To je tedy hlavní funkce naší paměti a našich vzpomínek: vše slouží k tomu, abychom přežili co nejdéle.

Možná vás napadlo, zda jsou i nějaké techniky, jak si ze své hlavy vymazat vzpomínky na špatné události, které se vám v životě staly.

Bohužel takové techniky nejsou. Samozřejmě různé degenerativní nemoci, drogy nebo dlouhodobé pití alkoholu mohou vymazat části naší paměti. Vědomě se však zaměřit na konkrétní vzpomínky a tuto vzpomínku si z paměti vymazat bohužel běžně nelze. Existují však techniky, díky kterým můžeme naši emoční reakci na konkrétní vzpomínku zmírnit nebo dokonce celou emoční reakci vymazat. Tedy vzpomínka nám zůstane, ale už v nás nebude vyvolávat negativní reakci.

Osobně si myslím, že v budoucnu bude možné ve speciálních zařízení vymazávat konkrétní vzpomínky. V laboratorních podmínkách se už delší dobu provádí různé experimenty, které se kromě vymazávání vzpomínek zabývají i vkládáním falešných vzpomínek. Například už v roce 2011 se poprvé povedlo skupině vědců nahrát vzpomínku myši a uložit ji v digitální podobě do počítače. Tedy v daleké budoucnosti bude nejspíš možné stahovat si naše vzpomínky do PC nebo si dokonce nahrávat vzpomínky na události, které se nám nestaly. Práce se vzpomínkami je však ožehavé téma a umělé vkládání vzpomínek do lidské mysli by se dalo snadno zneužít. Uvidíme, co nám věda přinese.

Pro nás je však důležité uvědomit si, že naše paměť je „chytrý stroj“, který se nám snaží pouze pomoci a chránit nás. Proto je v pořádku, že si pamatujeme i negativní události. Pokud bychom si pamatovali pouze hezké věci, nemohli bychom se poučit a bez poučení bychom dělali ty stejné chyby pořád dokola. Například bychom pořád dokola sahali na rozpálená kamna a divili se, že kamna pálí :).

Naše paměť je něco jako „stroj“ určený k pamatování si emočně silných zážitků a jakýchkoliv zkušenosti, které nám pomohly a pomohou přežít. A to je hlavní účel naší paměti. Poučit se a přežít.