Už jste někdy slyšeli o tom, že učení se pomocí pravé mozkové hemisféry je efektivnější? O způsobu učení se pomocí pravé mozkové hemisféry na internetu koluje hodně chvály a názorů, jak je tento způsob úžasná věc, ale víte, jak konkrétně uvedená technika ve skutečnosti funguje? V dnešním článku si ve stručnosti vysvětlíme, v čem spočívá tento způsob učení a ukážeme si na konkrétním textu, jak techniku využít.
Princip učení se pomocí pravé mozkové hemisféry se může na první pohled zdát zahalen tajemstvím, ale ve skutečnosti se nejedná o nic záhadného a ani složitého. Určitě jste se už setkali s informací, že každá z našich mozkových hemisfér funguje a zpracovává informace trochu odlišným způsobem. Levá polovina mozku je spíš analytická a zabývá se převážně fakty, takže pokud se člověk bifluje, užívá převážně levou polovinu mozku. Je pravda, že částečně přitom používáme i pravou hemisféru, ale pouze minimálně.
A jak začít používat při učení pravou mozkovou hemisféru? Tím, že si budeme s učivem hrát. Přesněji, budeme se snažit zapojovat co nejvíce naše smysly, emoce a naši fantazii. Použití techniky si ukážeme na konkrétním příkladu a podíváme se, jak bychom si mohli zapamatovat část z životopisu Jana Nerudy.
Pokud jste se vždy učili informace pouhým čtením, bude pro vás učení pomocí pravé hemisféry něco naprosto odlišného, ale pokud tomuto způsobu učení dáte šanci, budete příjemně překvapeni. Ukážeme si tedy, jak na to.
První informace, kterou si budeme chtít zapamatovat, je: Jan Neruda pocházel z pražské Malé Strany. Můžeme začít tím, že si do internetového vyhledávače napíšeme slovo pražská Malá Strana a podíváme se na fotky, které nám vyhledávač zobrazí. Teoreticky není důležité, které fotky nám vyhledávač zobrazí. My využíváme toho, že nestudujeme jen holá fakta, ale vytváříme si díky učení se tímto způsobem určitý příběh, ve kterém sedíme u počítače a píšeme na klávesnici slovo Malá Strana. Tedy informace, které se učíme zapojujeme do určitého kontextu a díky tomu si jednotlivá slova lépe zapamatujeme. Na monitoru se nám ukazují určité obrázky, takže se neučíme jen suchý text, ale názvem Malá Strana v našich hlavách vznikla nová vzpomínka.
Název pražská Malá Strana můžeme také vyslovit nahlas a díky vyslovení nahlas si informaci v hlavě kvalitněji upevníme. Vyslovování informací nahlas zvlášť funguje u lidí, kteří patří mezi sluchový typ člověka (tito lidé si lépe pamatují informace, které slyší, než ty, které vidí). Tím, že určitou informaci vyslovíme nahlas, zaktivujeme i naši sluchovou paměť, a díky tomu se nám nově přijatá informace do paměti lépe uloží.
Pokud by se nám pletlo, jestli Jan Neruda pocházel z Malé Strany nebo z Velké Strany (kdyby existovala), můžeme použít jednoduchou pomůcku. Podíváme se na fotku Malé Strany a na naší ruce dáme palec a ukazováček asi 2 cm od sebe, takže budeme ukazovat něco malého (jako Malá Strana) a přes mezeru, kterou máme mezi palcem a ukazováčkem, se podíváme na monitor, kde máme fotky Malé Strany. Pokud jste si to teď sami vyzkoušeli, budete si pravděpodobně pamatovat několik roků, že se jednalo o Malou Stranu.
Další informace k zapamatování: Jan Neruda se narodil v Újezdských kasárnách. U této informace se můžeme trochu zamyslet a popřemýšlet, jestli není tato informace zvláštní, protože běžně bývají v kasárnách vojáci. Zkusíme se nad touto informací zamyslet a zeptáme se sami sebe, proč se Jan Neruda narodil v kasárnách? Když nad touto informací trochu přemýšlíme a představujeme si, co se mohlo odehrávat, tak si v hlavě tvoříme určité příběhy a díky tomu se nám tato informace mnohem lépe upevní v naší paměti. Můžeme také více zapojit naši představivost.
Ve své hlavě si představíme ženu při porodu Jana Nerudy. A protože se jedná o Újezdské kasárny, můžeme si představit vojáky. Uvnitř kasáren si tedy představíme vojáky a rodící ženu.
Název Újezdské zní podobně jako slovo jezdec, můžeme si tedy představit několik jezdců na koni, kteří se dívají na rodící ženu. Příběh v našich hlavách může pokračovat tak, že žena porodí a my můžeme do tohoto příběhu zapojit i naše emoce. Představíme si ženu, která je celá dojatá a pláče radostí, že si ji narodil syn. Vojáci okolo tleskají a vyzařuje z nich upřímná radost… Čím více využijeme naše smysly a naše emoce, tím lépe nám tato informace zůstane v paměti. Protože, jak už určitě víte, naše paměť si emočně zbarvené události, pamatuje lépe než cokoliv jiného.
Další informace k zapamatování: Jan Neruda bydlel v ulici Ostruhová, která byla později přejmenována na ulici Nerudovu. Název Ostruhvá si můžeme zapamatovat tím, že zavřeme oči a představíme si ulici, na které na zemi leží všude ostruhy a touto ulicí nejde projít. Můžeme si také představit člověka, který se snaží touto ulicí projít, ale šlápne na jednu z ostruh. A jak si zapamatovat, že se ulice později přejmenovala na Nerudovu? Jméno Neruda v sobě ukrývá název rudá, tedy název ulice nám připomene něco rudého. U muže, který šlápl na ostruhu, si můžeme představit, jak mu z nohy začala téct krev. Pokud bychom chtěli zajít dál (rozhodně to není nutné), můžeme si představit i bolest toho muže, tím zapojíme více naše emoce. Tato představa muže, který stoupl na ostruhu a z nohy mu teče krev nám snadno připomene, že ulice, na které Jan Neruda žil, se jmenovala Ostruhová a později se přejmenovala na ulici Nerudova.
Další informace k zapamatování: Jan Neruda žil v domě u Dvou slunců, což nám připomene slunce. Znovu zapojíme naši fantazii. Představíme si ulici, na které je krásný dvojdomek a z něho jde přímo oslepující záře. Tento dvojdomek působí, jako by se do něj nastěhovalo slunce, protože záře, která z něj vychází, je neuvěřitelná (konec ukázky textu pro zapamatování).
Pokud jste si vážně představovali, co je v článku popsáno, sami jste zjistili, že učení se pomocí pravé mozkové hemisféry není nic složitého. Je pravda, že na začátku se může zdát tento způsob učení zdlouhavější, ale je to jen otázka tréninku a pokud si na tuto techniku zvyknete, budou vás napadat různé představy velice rychle. Velká výhoda je, že si budete pamatovat informace uložené tímto způsobem nesrovnatelně lépe oproti běžnému biflování, kdy na většinu věcí během pár dní nebo týdnů zapomenete. Další z výhod je, že se jedná o zábavnou formu učení. Pokud se této technice otevřete, budete se učit snadno a díky tomu budete i víc motivováni a začne vám mizet odpor k učení se nezáživných informací, který většina lidí má. Navíc náš mozek pozná, pokud máme k učení odpor, takže se snaží informací, které přijímáme s odporem, zbavovat.
Samozřejmě existuje víc způsobů, jak se pomocí pravé hemisféry učit. Já osobně upřednostňuji učení se pomocí paměťových paláců. Už jen to, že tuto techniku používají všichni paměťoví šampioni, je důkaz toho, jak jsou tyto techniky paláců úžasné. Za vše mluví aktuální rekord zapamatování si 1071 náhodně vygenerovaných čísel během 15 minut, který byl vytvořen právě za pomocí technik paměťových paláců.