Multitasking vs soustředění
Je dokázáno, že se náš mozek dokáže soustředit vždy jen na jednu vědomou činnost.
Hodně činností děláme nevědomě – nemusíme se na ně vůbec soustředit a děláme je automaticky bez přemýšlení. Příkladem je třeba jízda na kole, další příklad je třeba řízení auta, pokud jste už zkušený řidič. Když se učíme řídit auto, potřebujeme se hodně soustředit na řazení, zapnutí blinkru, musíme zvládat provoz na silnici a další věci … provádíme hodně nových činností a to zaměstnává plně naše soustředění, ale po určité době se vám řízení auta zautomatizuje (uvolní se schopnost soustředění, kterou můžeme věnovat něčemu jinému) a vy nemusíte už přemýšlet co zmáčknout, jak řadit…
Někde ve vašem mozku se vytvořilo schéma pro řízení auta a vy, když půjdete znovu řídit auto, váš mozek přepne na toto schéma řízení auta (dá se říci přepne na autopilota).
Když děláte věci automaticky, mozek vykazuje o moc méně aktivity, dá se říci, že máte skoro celou kapacitu mozku volnou a můžete ji používat na další činnosti. Proto se vždy při učení nové činnosti musíme hodně soustředit (kapacita je zaplněna), ale jak se nám činnost zautomatizuje, můžeme se u té činnosti třeba bavit nebo dívat na TV …
Některé činnosti ale zautomatizovat nejdou, a je zapotřebí jim věnovat plnou pozornost, a to je například učení. Je důležité si uvědomit, když se náš mozek dokáže vědomě soustředit jen na jednu věc.
Pokud děláte více činností, váš mozek mezi těmito činnostmi neustále přeskakuje! Nedokážete zároveň psát SMS a u toho se dívat na TV, je to jen klam váš mozek neustále přeskakuje z telefonu na TV….telefon, TV, telefon,TV, telefon a tak dále.
Samozřejmě někdy máme pocit, že zvládáme více věcí najednou, ale je to tím, že náš mozek se na tyto činnosti nemusí až tak dokonale soustředit, to znamená, že dokáže z činnosti na činnost přeskakovat velice rychle, ale pokud se díváte na film a u toho píšete SMS a najednou v TV je napínavá scéna, tak okamžitě přestanete psát zprávu. Vaše televize si začala vyžadovat víc pozornosti, takže schopnost přeskakovat z činnosti na činnost se výrazně zpomalila.
Vždy pokud děláte činnosti, které nemáte zautomatizované, tak k tomuto procesu přeskakovaní dochází někdy rychleji a jindy zase pomaleji.
Proč jsem o tom všem psal? Někdo totiž má třeba při učení zapnutou hudbu, TV, telefon… je dobré si uvědomit že, všechny rušivé vlivy vám výrazně prodlužují dobu učení. Hudbu je dobré mít zapnutou jen v případě, že vědomě nevnímáte, že vám vůbec hraje. Pokud si vědomě třeba jen zabroukáte kousek písničky, už váš mozek přeskočil jinam. Už víte, že mozek neustále přeskakuje z činnosti na činnost, z toho plyne, že pokud si zpíváte nebo třeba slyšíte z okna na ulici řvát sousedku, zazvonění telefonu… tak dochází k výraznému prodloužení doby učení.
Pozor: Co si většina lidí dost neuvědomuje, je: když si třeba 30 sekund čteme SMS, tak doba učení se nám neprodlouží jen o 30 sekund!
Každému z vás se určitě někdy stalo, že jste se ”ponořili“ do učení a byli jste ve stavu, kdy vám šlo učení výrazně rychleji než normálně. Tento stav se jmenuje stav proudění a dochází k němu, jen když přesunete všechnu vaši pozornost na jednu věc a po určitém čase trvalého soustředění se do tohoto stavu dostanete. V tomto stavu dochází k lepší schopnosti vašich dovedností, učení, vymýšlení nápadů, můžeme říci, že je to ideální stav k tvoření, přemýšlení… dá se říci ke všemu!
Pokud vás někdo z tohoto stavu dostatečně vyruší, tak vy tento stav proudění ztrácíte a zase vám trvá určitý čas se do tohoto stavu dostat. Někdy je tento stav mysli tak silný, že se z něj ani pořádně vyrušit nedá. Příklad: pokud se vám třeba někdy stalo, že jste hráli napínavou počítačovou hru nebo se dívali na hodně napínavý film a někdo se vás u toho na něco zeptal…vy jste tomu člověku něco odpověděli a skoro, jste ho ani nevnímali…. A jak jste tu hru dohráli nebo ten film skončil, tak jste si najednou vzpomněli, že se vás někdo před 15 minutami na něco ptal a na co, že se to vůbec ptal? Takový je návrat do reality ze stavu proudění.
Pokud se chcete rychleji učit a více si pamatovat, učte se v tomto stavu proudění a abyste se do tohoto stavu dostali, potřebujete se plně soustředit, to znamená odstranit všechny rušivé vlivy, které by vás mohly vyrušit z tohoto stavu proudění.
Pro zajímavost vám ukážu, co vás může stát 1 minutový hovor během jedné hodiny učení.
jeden student a 2 scénáře:
Scénář 1: student se musí naučit látku, která mu zabere asi 1 hodinu učení. Začíná se učit a asi po 10 minutách se dostává do stavu proudění. Ve stavu proudění se učí rychleji, takže se zvládne naučit látku, co by mu zabrala dalších 50 minut, jen za 30 minut. Délka učení: 30 minut ve stavu proudění + 10 minut, které mu zabraly se do tohoto stavu dostat – dohromady 40 minut.
Scénář 2: Ta samá situace.. učení asi na hodinu s tím rozdílem, že v polovině času učení mu zazvoní telefon a 1minutu volá a pak se jde učit, ale trvá mu dalších 10 minut se dostat do stavu proudění a tím, že se dostává 2x do stavu proudění, dojde k rozdílu navíc proti prvnímu scénáři: 1minuta volání + navíc dalších 10 minut učení, kdy nebyl ve stavu proudění. Celková doba prodloužení učení je 1 + asi 5 minut = asi 6 minut navíc.
6 minut učení navíc z 1 minuty!!
Tady je ukázka toho, co může stát jen 1 minuta vyrušení a pokud těch minut vyrušení bude během hodiny třeba 5, tak se nedostane ani jednou do stavu proudění a učení, co běžně trvá hodinu, vážně těch 60 minut zabere + dalších 5x 1minut zdržení = 65minut.
Kdyby se student učil podle prvního scénáře, tak mu zabere učení místo 65 minut jen 40! A to je ukázka toho jak pět malých minutových vyrušení v konečném výsledku znamená prodloužení doby učení o 25 minut!
Poznámky:
čas, kdy se člověk dostane do stavu proudění, je individuální, někomu to trvá 2 minuty, někomu třeba 20 minut, ale je pravidlo, že čím více se na danou věc budete soustředit, tím rychleji budete v tomto stavu proudění.
A o kolik procent se vám zlepšuje mozkový výkon, je také individuální. Například, když jsem já psal tento článek, tak jsem asi po 15 minutách měl sepsaných 5 vět a všechno přeškrtával, a poté co jsem se dostal do stavu proudění, už mě ruka psala sama.
Moje zkušenosti: to co by mně trvalo napsat 3 – 4 hodiny a byl bych u toho otrávenej, dokážu zvládnout asi za 1 hodinu ve stavu proudění, a když jsem v tomto stavu, tak bych nejraději tvořil pořád dál a dál, protože mě to nestojí žádnou námahu. A psát něco 1 hodinu nebo 3 – 4 hodiny je hodně velký rozdíl.
Shrnutí: Začněte se plně soustředit na učení, abyste se dostali do stavu proudění a zabraňte všemu, co by vás mohlo rozptýlit.
Stáhněte si 9 snadných Tipů k lepší paměti >> Klikněte zde <<