Proč si špatně pamatujeme jména lidí?

Pro vysvětlení použijeme následující experiment.

Byl prováděn experiment nazývaný paradox Pekař/pekař.

Tento experiment se dělá následovně: jsou dvě skupiny lidí, výzkumník ukáže první skupině lidí fotografii obličeje muže a řekne jim: tento pán má příjmení Pekař. Druhé skupině lidí ukáže stejnou fotografii muže a řekne jim: tento muž pracuje jako pekař. O několik dní později výzkumník ukáže testovaným lidem fotku stejného muže a zeptá se jich, co o tomto muži ví. Lidi ze skupiny, kde jim byl muž představen, že je povoláním pekař, si toto slovo vybaví s několikanásobně větší pravděpodobností, než lidé ze skupiny, kterým bylo řečeno, že mužovo příjmení je Pekař. A to je docela zajímavé, stejná fotka, stejné slovo, ale jednou si to člověk zapamatuje a podruhé mu to dělá problém.

Je to z toho důvodu, že když uslyšíte, že muž pracuje jako pekař, tak se vám ve vašem podvědomí vybaví, co to znamená být pekař a další asociace s tímto povoláním. Když uslyšíte, že muž pracuje jako pekař, ve vašem podvědomí naskočí věci jako: vyrábí pečivo, je od mouky, má bílou čepici, vybaví se vám vůně čerstvého pečiva a další asociace. Vše probíhá podvědomě a neuvěřitelnou rychlostí, takže si toto všechno ani neuvědomíte. A do každé z těchto asociací se vám může připevnit fotka tohoto muže. Můžeme to přirovnat k pavučině, čím je větší (myšleno čím víc máte asociací k věci co si chcete zapamatovat), tím snadněji se vám do pavučiny chytne nová informace.

Proto si například hokejista, který si bude chtít zapamatovat slovíčko hockey stick, které znamená hokejka, toto slovíčko zapamatuje lépe než slovíčko snake, které představuje hada. Pokud máte naopak rádi prales, líp si zapamatujete hada než hokejku.

A toto vysvětluje, proč si špatně vybavíte příjmení muže Pekaře, protože jeho příjmení máte spojeno jen s jeho tváří. Zjednodušeně – nová informace se nemá čeho chytnout, proto si nevzpomeneme na jeho příjmení. Ale v tom prvním případě vám vzpomínka na to, že muž pracuje jako pekař, může být připomenuta například vůní pečiva, pohledem na mouku a všemi dalšími asociacemi, které má vaše podvědomí spojeno s povoláním pekař.

Můžeme říct, že čím větší máme paměťovou pavučinu, tím líp se nám pamatují nové informace, protože se mohou přichytit na hodně místech. Pokud se zajímáte o historii, budete si lépe pamatovat, kdy a jak vymřel rod Přemyslovců než já, protože já o nich nic nevím a v mém podvědomí by se objevil asi jen obrázek hradu, bitvy rytířů, a to by tak byla asi vše 🙂 prostě málo bodů na kvalitní připevnění nové informace.

Teď už částečně znáte, jak váš mozek zpracovává nové informace a že si dokáže stejné slovo v jenom případě zapamatovat a v druhém mu to dělá problém. Takže klíč, abyste si věci líp pamatovali, je: dat si je do větší souvislosti s něčím, co už znáte, a například z jména Pekař uděláme povolání pekař.

Znáte 9 snadných Tipů k lepší paměti ? >> Klikněte zde <<