PROČ ZAPOMÍNÁME, CO SE NAUČÍME?

Tento článek poskytuje podrobnější informace k článku Jak nezapomínat.

Pokud jste nečetli článek Jak nezapomínat, tak stručně pojednává o tom, jak zabránit aby se nám nestávalo, že učivo které se naučíme, za několik dní zapomeneme, ale naopak abychom si ho pamatovali už napořád.

Na obrázku 1 je graficky znázorněno, co se stane s učivem v naší paměti, pokud si ho nezopakujeme.

Obr. 1

Na obrázku 1 je vidět, jak rychle dochází ke ztrátám vědomostí během určitého času. Během dvaceti minut od doby, kdy jsme se přestali učit, nám naše vědomosti o učivu poklesnou až o 40% a během hodiny dochází k dalšímu propadu asi o 20%. Později už nedochází k tak rapidnímu poklesu jako na začátku, ale i tak se nám naše vědomosti pomalu vytrácí z paměti. Proto je velice důležité, chvíli potom co se doučíme, si učivo ještě jednou v rychlosti zopakovat. Pokud principy opakování nedodržujeme, může za několik dní dojít k tak velkému propadu, že se můžeme prakticky vše učit znovu.

Tento obrázek a popis je na základě Ebbinghausovy křivky zapomínání, která nám říká, že nejrychleji zapomínáme už několik hodin po naučení se dané informace. Pravda ale je, že autor křivky zapomínaní Hermann Ebbinghaus ji vytvořil na základě dlouhodobých pokusů, ve kterých se pokoušel zapamatovat si různé kombinace z 2300 nesmyslných slabik, které se učil nazpaměť a poté zaznamenával, jak rychle tyto slabiky zapomínal.

Pokud by se Hermann Ebbinghaus pokoušel zapamatovat například básně nebo text na téma světové dějiny určitě by tento paměťový propad nebyl až tak veliký, jako u pokusu kdy si chtěl zapamatovat zpaměti nesmyslené slabiky.

K paměťovým propadům (zapomínání) samozřejmě dochází, ale nemůžeme zevšeobecňovat, jak velký je paměťový propad, protože není pochyb, že na tento propad má vliv i to, co nás zajímá, co se učíme a jak se to učíme.

Rychlost zapomínání může také ovlivnit například nedostatek spánku, příliš mnoho alkoholu atd. Takže kdo žije ne zrovna zdravý život, ničemu neuškodí, když si bude učivo opakovat už i po kratší době.

Na obrázku 2 je graficky znázorněno, co se stane s učivem v naší paměti, pokud dodržujeme principy opakování.

Obr.2

Z obrázku 2 je vidět správný postup, kdy při paměťovém propadu je pokaždé učivo zopakováno. Z obrázku je vidět, že při každém zopakování naše vědomosti vyskočí zpět na původní úroveň, ale navíc i to, že po každém zopakování trvá výrazně delší dobu, než začne docházet k dalšímu paměťovému propadu. Pokud si tedy vždy před paměťovým propadem učivo zopakujeme, vždy si ho snadno vybavíme a nemusíme se bát, že na něj zapomeneme.

PS: Většina informací v naší paměti se nachází pod naší vědomou pamětí. Navíc některé informace se mohou schovávat pod naší vědomou pamětí i mnoho desítek roků a jsou v naší paměti tak pevně vtisknuty, že už nepodléhají ani paměťovým propadům. Jednoho dne tedy může nastat situace, kdy nám někdo připomene například zážitek z dětství a najednou se nám vzpomínka stará i desítky roků zčistajasna zjeví.

Z některých našich vzpomínek může zbýt už jen několik střípků, avšak i tyto střípky mohou opět vytvořit dávno ztracenou vzpomínku.