BIFLOVÁNÍ CIZÍCH SLOVÍČEK JE PRO OPICE – Jak snadno na slovíčka?

V tomto článku se dozvíte, jak se učit cizí slovíčka efektivně. Abychom porozuměli tomu, proč se máme učit slovíčka jinak, než opakovat je pořád dokola, je dobré pochopit, co to vlastně slovíčko je a jak ho mozek zpracovává.

Náš mozek přemýšlí ve vjemech – jak vnímáme věci kolem a toto vnímání je tvořeno na základě vzpomínek, které máme v paměti. Například když uvidíte člověka, co olizuje citron, nevnímáte jen to, co vidíte, ale hned víte, že citron je kyselej, víte kolik váží, jestli ho máte nebo nemáte rádi, jestli je na jídlo nebo se používá na praní… zkrátka obraz citronu zaktivuje všechny vaše vzpomínky kolem citronu, které máte uloženy v mozku.

A co to má společného s učením se slovíček? Slovíčko jsou jen písmena, ale výsledný vjem, který k tomuto slovíčku přiřazujeme, určuje mozek.

A pokud se učíte klasickou metodou opakování si slovíček pořád dokola (auto-car-auto-car..), tak dochází k tomu, že se vám nevytváří žádný vjem u slova car. Jediné co se vám vytváří je asociace slova car ke slovu auto a až u slova auto se vám vybavují vjemy. Zjednodušeně si za slovíčkem car nic nevybavíme, jen dojde k asociaci ke slovu auto.

Z toho plyne, že u každého slovíčka, které se naučíme klasickou metodou, dochází k přepínání mezi cizím jazykem a češtinou, to znamená, že dochází ke ztrátám (prodlužuje se nám čas mezi přečtením si slovíčka a vybavením si, co to slovíčko vlastně je).

Kdyby vám někdo řekl: Na hlavu ti spadl spider (pavouk), tak nejspíše začnete přemýšlet, co vám to říká nebo si uvědomíte, co vám řekl, ale jste zmateni, takže si hlavu začnete kontrolovat po delším čase. Ale pokud vám někdo řekne: na hlavu ti spadl pavouk, hned se vám aktivují vjemy pavouka a okamžitě se snažíte dostat pavouka z hlavy pryč.

Pro lepší přehlednost je zde obrázek (viz níže)

1. Toto slovo nemá, žádné vjemy jedině asociaci ke slovu auto.
   
2. Slovo car asociovalo slovo auto a dojde k aktivaci vyhledávání, co to auto je.
   
3. Mozek zpracovává vzpomínky na auta, se kterými jste se v minulosti setkali, jaké měla tvary, barvy, kde jste je potkali, jak auto zní, k čemu je…dochází zde ke zpracování tisíců různých vzpomínek, které máte spojené se slovem auto. (přesný počet nikdo nezměřil, ale mohou to být i miliony)
   
4. Na základě vašich vzpomínek a dalších složitých algoritmů mozek vyhodnotí výsledný vjem, který zapadá nejlíp do kontextu situace (rozhodne, zda se vám v daný okamžik u slova AUTO vybaví modrý smradlavý trabant nebo červené Ferrari). A tento vyhodnocený vjem pošle do vědomí.
   
5. Vjem je ve vědomí – uvidíte výsledný vjem (když někdo řekne auto – vy si hned vybavíte červené Ferrari)

Sami vidíte, co všechno musí mozek zpracovávat během chvíle u každého slovíčka. (Pokud vás zajímá, jak funguje mozek, tak doporučuji knihu nositele Nobelovy ceny Daniela Kahnemana – Myšlení rychlé a pomalé.)

Jak se tedy efektivně učit cizí slovíčka?

Musíte to dělat způsobem, jakým to dělají všichni polygloti (lidé co ovládají mnoho jazyků) a ten vidíme na pravé straně obrázku. A jak toho docílíme? Tím, že budeme do učení se slovíček zapojovat nejlépe všech 5 smyslů + emoce (čím emotivně nabitější událost se vám stane, tím lépe si ji zapamatujete).

Nemusíte reálně vše osahávat atd., stačí si to jen představit, protože naše podvědomí dokáže špatně rozlišit mezi tím, co je pravda a co jen představa (zkuste si představit, jaké by to bylo, kdybyste si vzali do ruky kladivo a praštili s ním vší silou do vašeho malíčku a hned cítíte nějaké emoce. I když vy víte, že to není pravda, vaše podvědomí to neví).

Příklad: Učíte se slovíčko apple, které znamená jablko. Představte si, jak máte v ruce apple (říkejte si to slovíčko), jaké je na dotek, představte si, že se do něj zakousnete…jakou má chuť? Říkejte si to apple je sladké, kyselé, shnilé, je vám z něho na zvracení (zapojení emocí). Zapojte to slovíčko do kontextu, třeba si představte, jak váš kamarád říká historku, jak mu apple spadlo na hlavu…. Pokud to zvládnete, říkejte si celou vaši představu v cizím jazyku, zvýší se tím účinnost (ale není to nutné). A tímto způsobem se každá vaše představa ukládá do vjemu pro slovo apple.

Už víte, že při klasickém biflování slovíček dochází k neustálým ztrátám a váš mozek přepíná u každého cizího slovíčka pořád do češtiny a zpátky. Ted už je na vás, jakému způsobu učení se slovíček dáte přednost, jestli drilování pořád dokola nebo metodě, kterou používáme automaticky jako malé děti a jakou používají všichni polygloti.

PS: Asi před třemi roky jsem si během dvou minut vytvořil silnou představu anglického slovíčka boulder (v překladu balvan). Představil jsem si, jak běžím a za mnou se kutálí obrovský boulder, který mě chce zavalit, cítil jsem strach, že mě převálcuje, představoval jsem si jak se boulder valí na celé město a všichni panikaří a volají boulder, boulder. Dvě minuty dobré představy a zapamatoval jsem si toto slovíčko nejspíše na celý život a taky vím, že drilem by se mně to určitě nepovedlo.

Existuje však také ještě speciální metoda učení se cizích slovíček,
která byla testována dokonce na Standfordské univerzitě.
Výsledky testování a více o této metodě se dozvíte zde >>