Učte se cizí slovíčka snadno a rychle pomocí obou mozkových hemisfér

Vyzrajte nad učením a vaší pamětí

Setkáváte se s tím, že co vás baví nebo zajímá, si snadno zapamatujete? Naopak co vás nezajímá, můžete slyšet třeba desetkrát, a nejste schopni si to zapamatovat.

Proč to tak je a co rozhoduje o tom, co si pamatujeme a co ne? O všem, co máme v paměti, musely rozhodnout naše paměťové filtry.

A co to jsou paměťové filtry a proč je vůbec máme?

Paměťové filtry jsou filtry v naší paměti, které používá náš mozek (převážně naše podvědomí), aby vyhodnotil na základě svých algoritmů, které informace jsou pro nás s největší pravděpodobností v budoucnu potřebné, a které informace nám budou nejspíš k ničemu.

Pokud mozek vyhodnotí, že nová zkušenost, zážitek, učivo… je pro nás potřebné, tak tato nová informace je vpuštěna přes paměťové filtry do naší paměti a my si tuto informaci zapamatujeme.

Naopak informace, které mozek vyhodnotí, že jsou nepotřebné, odfiltruje pryč a my na ně zapomeneme. Pokud bychom tedy paměťové filtry neměli, byli bychom přesyceni hromadou nepotřebných informací, nerozeznali bychom důležité od nepotřebného a nejspíše bychom se v této záplavě informací ztratili.

Problém těchto filtrů je, že občas odfiltrují i informace, které jsme si chtěli zapamatovat. Vlastně se nedá říct, že by to byl problém filtrů, ony jen automaticky vyhodnocují nejlepší možnou volbu toho, co si zapamatujeme a co ne, na základě algoritmů našeho mozku. A na rozhodovací proces našeho mozku má také velice výrazný vliv informace z naší minulosti.

Na třech případech zjednodušeně popíši, jak tyto filtry fungují:

První příklad:

Zahlédnete v TV závody koní: mozek ví, že vás koně nezajímají, takže není žádný důvod, abyste si měli pamatovat závod koní, takže koně odfiltruje pryč. A vy za několik hodin netušíte, že jste koně v TV zahlédli.

Druhý příklad:

Filtrování paměti u učení:

Máte se učit třeba ekonomii a vůbec vás to nebaví? Máte k tomu učení odpor a jste naštvaní, že se to musíte učit a v životě vám to k ničemu nebude? Přemýšlíte, co jiného byste mohli dělat, než se učit… V takové situaci se nemůžete divit, že si toho moc nezapamatujete. Váš mozek pozná, že máte k učení odpor, a tak se to učivo snaží odfiltrovat pryč. Vy se naopak snažíte učivo prorvávat násilím přes ty filtry. Učivo tam sice prorvete, ale jde to pomalu a trvá to dlouho, protože paměťové filtry se pořád snaží toho učiva zbavovat.

Třetí příklad:

Ukázka filtrů na mé paměti:

Nepovažuji za podstatné pamatovat si data, kdo se kdy narodil. Jsem moc rád, že mám určité lidi kolem sebe a za nic bych je nevyměnil, ale data narození pro mě nemají žádný význam. Mozek ví, že data narození nepovažuji za důležité a také ví, že například moji rodiče si z toho, že si nepamatuji jejich datum narození, nic nedělají a že se mně vždy mají připomenout, když mají narozeniny.

A co se děje zjednodušeně v mém mozku?

Mozek vyhodnotí: má rád blízké, ale data narození pro něj nemají žádnou váhu, tak odfiltruje data narození pryč.

Co by se stalo v případě, že by se na mě rodiče naštvali, že si jejich data narození nepamatuji?

Mozek by si hned řekl: ty data narození nemůžu odfiltrovat, minule se na něj naštvali, měl bych to poslat radši do jeho paměti. A já bych si ta data narození už zapamatoval.

Poznámka:

Teď si data narození pamatuji snadno, ale je to jen díky mnemotechnickým pomůckám, ale tato data narození pro mě stále nemají žádný význam – mnemotechnikami jsem si je zapamatoval jen tak spíš ze srandy…normálním způsobem by to také šlo, ale už bych musel trochu jít proti svému přesvědčení nebo své přesvědčení změnit. (Samozřejmě tím neříkám, že je normální nedávat váhu datám narození, ale já to tak cítím.)

Shrnutí:

Paměťové filtry také vysvětlují to, že si pamatujeme hlavně věci, které nás baví a zajímají. To, co nás nezajímá, většinou mozek považuje za nepodstatné a není důležité, jestli to vážně podstatné je nebo není. Důležité je jen to, jakou prioritu dané informaci mozek přiřadí.

Samozřejmě to v tomto článku popisuji zjednodušeně, tyto rozhodovací procesy, co si zapamatujeme a co ne, probíhají mnohem složitěji, a je i mnoho dalších faktorů které mají vliv na to, co všechno se nám uloží do paměti a na co hned zapomeneme. Zde jsem jen stručně popsal jeden z těchto rozhodovacích procesů, který má vliv na to co si uložíme do paměti.

Doporučení:

Pokud se něco musíte naučit, tak se snažte si to co nejméně protivit a nadávat na to. Spíš se zkuste nějakým způsobem zmanipulovat, zkusit změnit svůj úhel pohledu na danou informaci a najednou se vám může stát, že vám to učení do hlavy začne skákat skoro samo.

Znáte 9 snadných Tipů k lepší paměti ? >> Klikněte zde <<

Komentáře
  1. Milan Devera napsal:

    Vážený pane Posolda,

    domnívám se, že člověk nemůže vědomě rozhodnout, co si bude/nebude pamatovat, tedy nemůže vědomě přenastavit ony filtry v mozku. Nemůže se rovněž předem dovědět, co mozek už ví/neví. Možná jednorázově a na krátkou dobu. Jako vychýlené kyvadlo, které se vrátí do původní polohy.

    Co vy na to?
    Díky a krásný den.

    MD
    71 let

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  •  
     
  • Kontakt

    Tel. 739 619 543
    vaclavposolda@pametauceni.cz