Jídlo a jeho vliv na naši paměť
Není pochyby o tom, že to, co jíme, má vliv i na naše tělo. Protože náš mozek spotřebovává z jídla asi 20% energie, není pochyb o tom, že to co jíme, má vliv i na naše myšlení. Jídlem si samozřejmě nezvýšíme IQ , ale jsou potraviny, které nám mohou škodit nebo naopak prospívat.
Všeobecné rady
Pokud máte v plánu se učit, jezte spíše menší porce. Po vydatném jídle váš mozek nefunguje ideálně. Mezi přestávkami během učení si můžete něco lehčího dopřát.
Několik studií, prováděných jak na dospělých, tak i na dětech, potvrdilo, že lidé, kteří se ráno nenajedli, se dopouštěli více chyb oproti skupině lidí, kteří byli najezení. Vždy je tedy lepší se nasnídat.
Cukr a mozek
Hlavním zdrojem energie pro činnost mozku jsou cukry. Proto je důležité vědět o cukrech trochu více. Podle složení molekul rozlišujeme cukry jednoduché a složené. Zjednodušeně lze říci, že v těle se ze složených cukrů při trávícím procesu stanou cukry jednoduché.
Jednoduché cukry se velice rychle vstřebávají, dodají tělu (tedy i mozku) okamžitou energii, která však brzy zmizí a nastoupí únava a hlad.
Složené cukry se vstřebávají pomalu a postupně, takže dodávají tělu (tedy i mozku) energii pozvolna a dlouhodobě.
Voda
Lidské tělo obsahuje asi 65 % vody a ta plní v našem těle řadu důležitých úkolů. Měli bychom vždy dodržovat pitný režim, aby nedošlo k dehydrataci. Pokud začne docházet k dehydrataci, tělo začne odebírat vodu z mozku. Proto je nutné pít dříve, než ucítíte pocit žízně, při tomto pocitu už váš mozek strádá a nefunguje tak dobře, jak by mohl. Na doplnění tekutin není rozhodně ideální káva nebo alkohol, právě naopak, pokud budete konzumovat nápoje, které odvodňují, je nutné k nim o to více pít i obyčejnou vodu.
Mezi první příznaky dehydratace patří například snížená výkonnost, podrážděnost, horší koncentrace, únava, ospalost, bolest hlavy atd. Udává se, že při ztrátě jednoho litru vody může dojít až k 20 % poklesu naší výkonnosti. Zkrátka, kdo málo pije, tomu to hůře myslí.
Doplňky stravy
Prášky na zlepšení paměti
S prášky na zlepšení paměti nemám mnoho zkušeností. Sice existují různé studie o jednotlivých preparátech, které dokazují jejich účinnost, ale jiné studie tyto výsledky vyvrací nebo poukazují na to, že nebylo ověřeno, jaký vliv na člověka má dlouhodobější užívání těchto prášků.
Můj osobní názor je, že volně dostupné prášky v lékárnách mohou určitě pomoci, ale rozhodně od nich nečekejte žádný zázrak. Spíše jsem zastáncem pravidelného cvičení paměti a doplňky stravy považuji jen za doplňky, které čas od času zdravý člověk může brát, ale jejich pravidelné užívání nepovažuji za dobrou volbu. Tento názor je jen můj, není tedy vědecky doložen, takže to neznamená, že je pravdivý.
Příklady prášků: Ginko Biloba, Piracetam, Guarana, Ženšen a mnohé jiné.
Kvalitní čaje
Co mohu doporučit, je pití kvalitních čajů. V různých čajích bývá také obsažena látka, která se označuje thein (zjednodušeně: thein je zdravější kofein a do těla se uvolňuje pomaleji než kofein).
Na lepší soustředění nebo učení jsou vhodné spíše bílé čaje, oolongy, pu-erth. Na dodání energie jsou vhodnější spíše zelené čaje. Na každého může ten samý čaj působit jinak, proto je nejlepší, když budete různě zkoušet a pozorovat, jak na vás který čaj působí.
Vitamíny a minerály
Všechny vitamíny jsou pro naše tělo i mozek nezbytné, ale i tak považuji za důležité uvést seznam nejdůležitějších vitamínů, které jsou potřebné pro správné fungování naší paměti. U každého vitamínu je také uveden seznam potravin, které daný vitamín nejvíce obsahují.
Omega 3 a Omega 6
Tyto nenasycené mastné kyseliny patří mezi hlavní živiny pro mozek. Příznivě ovlivňují náladu, pomáhají k celkovému zlepšení mozkových funkcí atd.
Nedostatek omega 3 a 6 může způsobovat únavu, deprese, problémy se srdcem a mnoho dalších fyzických i psychických problémů.
Omega 3 najdeme například:
v tučných mořských rybách (losos, tuňák, makrela, sardinky…)
ve většině semínek (lněná, dýňová, sezamová, chia, slunečnicová…)
ve většině oříšků (vlašské ořechy, mandle, kešu…)
Omega 6 najdeme například:
ve vejcích
v drůbežím masu
v avokádu
ve vlašských ořechách, para ořechách, mandlích, arašídech
v semínkách, nejvíce v lněných, dýňových, slunečnicových, sezamových semínkách,
ve většině rostlinných olejů
Vitamín B
Vitamínem B se souhrnně označují všechny vitamíny skupiny B (B1, B2, B 10…). Vitaminy B jsou vitamíny, které jsou rozpustné ve vodě a jsou nutné pro správné fungování našeho organismu, tedy i mozku.
Nedostatek vitamínů B způsobuje například únavu, nespavost, afty, špatnou náladu, padání vlasů a mnoho dalších fyzických i psychických problémů.
Vitamin B obsahuje například:
maso
sýry
kvasnice
ořechy
luštěniny
mléko
zelenina
játra
celozrnné obiloviny
ovoce
Vitamín C
Patří k dalším nezbytným vitamínům, které potřebujeme ke správnému fungování našeho organismu. Vitamín C se velkým množstvím také podílí na likvidaci volných radikálů.
Volné radikály jsou zjednodušeně „vadné“ molekuly nebo atomy, které vznikají v našem těle a způsobují nám mnoho problémů, například urychlují naše stárnutí, způsobují cukrovku, nádory…. Volné radikály mohou byt zničeny antioxidanty a antioxidanty jsou právě ve velké míře obsaženy ve vitamínu C.
Potraviny, které obsahují vitamín C a které jsou navíc bohaté na antioxidanty:
maliny
jahody
švestky
borůvky
ostružiny
brokolice
Vitamín C obsahují také jiné druhy ovoce a zeleniny, jako např.:
šípky
černý rybíz
červená paprika
kiwi
brambory
zelí
rajčata
většina druhů citrusových plodů
Nedostatek vitamínu C způsobuje poruchu soustředění, únavu, vyčerpanost, problémy s kůží, zuby a mnoho dalších fyzických i psychických problémů.
Vitamín E
Vitamínem E není pouze jeden vitamín, ale souhrnně se tímto názvem označují všechny vitamíny skupiny E. Jsou to vitamíny, rozpustné v tucích a patří mezi nejdůležitější antioxidant v našem těle. Přispívají ke správné činnosti našeho nervového sytému, podílí se také na likvidaci volných radikálů a mají i další blahodárné účinky na náš organismus.
Vitamín E obsahují například:
rostlinné oleje (slunečnicový, olivový, sojový…)
semínka (sezamová, slunečnicová, lněná…)
listová zelenina
pšeničné klíčky
špenát
luštěniny
vejce
ořechy
mandle
maliny
paprika
avokádo
Hořčík
Hořčík je prvek důležitý pro činnost našich nervů a svalů, zlepšuje paměť, pomáhá proti únavě, bolesti hlavy, podporuje srdeční činnost…
Mnoho studií také prokázalo, že hořčík pomáhá ke snížení stresu.
Nedostatek hořčíku způsobuje podrážděnost, nespavost, únavu, vyšší kazivost zubů…
Hořčík obsahují například:
ořechy (para, kešu, mandle…)
ovoce (banány, datle, ananas, broskve, hrušky, jahody, kiwi, meruňky, ostružiny…)
zelenina (artyčok, špenát, brokolice, cibule, hlávkový salát, květák, brambory…)
luštěniny (čočka, fazole, hrách, sojové boby…)
ryby (candát, losos, tuňák, treska, mečoun…)
maso (jehněčí, kuřecí, hovězí…)
sýry (parmazán, čedar, mozzarella, sýry s modrou plísní…)
mléčné výrobky (mléko, jogurty, smetana, sojové mléko…)
vesměs veškeré pečivo
Věci, které tělu neprospívají
Energy drink: Pokud potřebujete nutně a rychle doplnit energii, tak po něm sáhněte. Ale pravidelné konzumování energy drinků vašemu zdraví rozhodně nepomůže.
Jednoduché cukry: cukr, oplatky, sušenky, sirupy, slazené nápoje atd.
Jídla s vysokým obsahem trans nasycených tuků. Trans nasycené tuky mají vysloveně škodlivý účinek na srdce i cévy (tedy i na mozek). Mezi tato jídla patří například smažené potraviny, jídla z rychlých občerstvení, brambůrky, margarín…
Kofein
Účinky kofeinu, stejně jako u jiných drog, se při pravidelném užívání zeslabují. Tedy čím víc a častěji člověk pije kávu nebo jiné kofein obsahující nápoje, tím méně na něj působí. Při předávkování kofeinem mohou nastat poruchy soustředění a člověk se může dopouštět chyb.
Dodatek: Pokud to s kávou nepřeháníte a nemáte zdravotní problémy, občas nějaký ten šálek kafe během dne ničemu neuškodí.
Alkohol
Proběhlo mnoho výzkumů a bouřlivých debat na téma, jestli alkohol vážně ničí nebo neničí mozkové buňky. Výsledky výzkumů ničení mozkových buněk dopadly různě, ale na čem se všechny výzkumy shodovaly, bylo, že alkohol rozhodně mozku ani paměti neprospívá.
Bylo prokázáno, že alkohol tlumí určité části mozku, které mají vliv právě na paměť. U alkoholu bylo také zjištěno, že výrazně zpomaluje vzájemnou komunikaci mezi mozkovými buňkami. Takže, když jedna mozková buňka chce předat informaci druhé, trvá jí to výrazně déle a navíc dojde i ke ztrátě části této informace.
Komunikaci mezi mozkovými buňkami, které jsou ovlivněny alkoholem a které nejsou, si můžeme přirovnat k situaci dvou zaměstnanců, kteří rozváží pizzu. Oba musí za noc rozvézt sto kusů pizzy. První zaměstnanec má auto, takže mu nedělá problém vše během noci rozvézt. Druhý zaměstnanec má místo auta jen kolo a navíc má polámaný držák na pizzu, takže občas po cestě nějakou pizzu ztratí. Druhý zaměstnanec nemá dost času a nemůže nikdy práci odvést tak dobře, jako ten první.
Alkohol ovlivňuje nejen to, kolik si toho zapamatujeme, ale celkově narušuje také proces, v němž si mozek nové informace v průběhu dne a hlavně v noci upevňuje do paměti. Vzhledem k tomu, že mozek si neustále upevňuje a upravuje jak staré tak i nové informace v naší paměti, bylo by pro nás nejlepší nepít vůbec. Samozřejmě, někdy si člověk alkohol dopřeje, ale vždy by se měla dodržovat zásada, že v den, kdy se člověk něco učil, by neměl vůbec pít, jinak si z toho učiva další den nebude až tak mnoho pamatovat.
Nikotin
Má nejen špatný vliv na lidské tělo, ale i na mozek. Nikotin totiž způsobuje zužování cév v těle. A čím užší jsou cévy, tím dochází k menšímu prokrvení mozku, tedy se sníží i jeho okysličení. I když v případě, že je člověk na nikotinu závislý, nikotin mu naopak pomůže lépe se soustředit i myslet.
Pokud jste náhodou na nikotinu závislí, bude pro vás určitě lepší si během učení a před zkouškou zapálit cigaretu. A také bude vhodné přestávat s kouřením spíše v období, kdy budete mít méně učení, než v době, kdy se toho na vás ve škole „pohrne“ moc.
Myslím, že nemá smysl se více rozepisovat o dalších drogách. Většina z dalších drog, stejně jako alkohol, působí zjednodušeně tak, že člověku vysají jeho rezervy hormonů, které způsobují dobrou náladu, pak samozřejmě tyto rezervy chybí, takže se člověk cítí do doby, než se všechny funkce a hormony v mozku srovnají na běžnou úroveň, hůře.