Trénink paměti – Špatná paměť neexistuje

Víte, že existují lidé, kteří jsou schopni zapamatovat si 50 ciferné číslo za 8 sekund nebo balíček 52 karet za 18 sekund? Zajímavé je, že tito lidé mají obyčejnou paměť, jen svoji paměť pravidelně trénují a k zapamatování informací používají paměťové techniky. A víte, že i vy můžete svoji paměť vytrénovat pomocí paměťových technik tak, že si snadno zvládne zapamatovat stovky čísel nebo desítky jmen a příjmení cizích lidí během 5 minut?

V tomto článku si ukážeme, že trénink pomocí paměťových technik může být zábava a dvě základní paměťové techniky se zde naučíme.

U tréninku paměťových technik je vědecky prokázáno, že pomáhá k rozvoji našich kognitivních funkcí a k tvorbě kognitivní rezervy. To znamená, že pomocí vhodného tréninku si zlepšujeme svoji paměť, pozornost, kreativitu, řečové funkce, zlepšujeme se i v rychlosti našeho myšlení, schopnosti chápání informací, řešení problémů, plánování, organizování atd. a navíc díky tomuto tréninku zpomalujeme i celkový proces stárnutí našeho mozku.

Často se lidé domnívají, že s přibývajícím věkem se bude paměť už jen zhoršovat, ale je dokázáno, že tato informace nemusí být vůbec pravdivá. Je sice fakt, že zhruba kolem třicátého roku začnou naše mozkové buňky pomalu odumírat, ale vědci zjistili, že naše paměť pracuje jako sval. Platí zde podobná pravidla jak ve sportu – záleží na tréninku.

Trénovaný šedesátiletý člověk může mít lepší paměť než netrénovaný třicetiletý člověk.

Než se pustíme do ukázky paměťových technik, ukážeme si základní princip, jakým naše paměť funguje. Každý máme paměť ultra krátkodobou, krátkodobou a dlouhodobou. Mezi těmito pamětmi jsou určité filtry, které používá náš mozek (převážně naše podvědomí), aby vyhodnotil, které informace jsou pro nás s největší

pravděpodobností potřebné, a které nám nejspíš budou k ničemu. Pokud mozek vyhodnotí, že nově přijatá informace je pro nás potřebná, pošle ji z paměti ultra krátkodobé do krátkodobé a pak do dlouhodobé a my si danou informaci zapamatujeme. Informace, které mozek vyhodnotí, že jsou nepotřebné, odfiltruje pryč a my na ně zapomeneme.

Mozek často rozhoduje za nás, co si budeme pamatovat a co ne.

My však můžeme náš mozek pomocí paměťových technik obelstít. Princip paměťových technik je ve vytváření smyšlených příběhů. Naše paměť totiž příběhy miluje a je k jejich pamatování uzpůsobena. A čím šílenější, vtipnější a emočně nabitější příběh vytvoříme a čím živěji si ho dokážeme představit, tím lépe zůstane uchován v naší paměti. Teď se už můžeme pustit do samotné ukázky jedné z technik, která se jmenuje Paměťové paláce.

Technika paměťových paláců je technika, která stojí za všemi neuvěřitelnými paměťovými výkony. Paměťový palác může být jakákoliv cesta, na které si zvolíme určitá místa, sloužící k ukládání a vybavování si informací, které si chceme zapamatovat. Paměťové paláce můžeme použít na zapamatování si čehokoliv, například různých seznamů, čísel, slovíček, balíčků karet, prezentací atd.

A jak se paměťový palác vytvoří? Paměťový palác bychom měli pro začátek vytvořit z cesty nebo místa, které dobře známe. Může to být dům, ve kterém bydlíme, cesta do práce, obchodní centrum atd.

Příklad: bydlíte v bytě, který má tři místnosti. V každé místnosti si zvolte pět míst, která vás určitým způsobem oslovují a zůstávají na svém místě. V koupelně to může být například umývadlo, zrcadlo, záchod, vana, pračka.

Pokud jste si zvolili v každé ze tří místností 5 míst, vytvořili jste si 15 míst, která vám budou sloužit k ukládání věcí, které si chcete zapamatovat. Nyní je důležité, abyste zavřeli oči, představili si postupně každou místnost a v ní si vybavili vašich zvolených 5 míst. Pokud si svým vnitřním zrakem tato místa nepředstavíte, nebude vám žádná z paměťových technik fungovat. A teď už vám stačí pouze asociovat informace, které si chcete zapamatovat, s místy ve vašem paměťovém paláci.

Příklad: chcete si zapamatovat tato slova: brambůrky, lístky do kina, pivo, květina, motorová pila. Jak budete postupovat? K zapamatování těchto slov použijete výše uvedené předměty z koupelny. Zkuste si svým vnitřním zrakem co nejživěji představit, jak do umývadla sypete brambůrky. Nyní si chcete zapamatovat lístky do kina a ty spojíte se zrcadlem. Jdete například na film o King Kongovi. Představte si, že se podíváte do zrcadla a místo sebe v něm vidíte King Konga. Další spojení je pivo a záchod: jdete k záchodu, otevřete nádržku na vodu a z ní vytáhnete vychlazené pivo. Květiny a vana: představte si, jak skáčete do vany plné květin. Motorová pila a pračka: pračku rozřežete motorovou pilou.

Pokud jste si předchozí text představili, stačí vám zavřít si oči a vybavit si jen umývadlo, zrcadlo, záchod, vanu a pračku a automaticky se vám u každého místa vybaví i ta věc, kterou jste si chtěli zapamatovat. Můžete se o tom hned sami přesvědčit.

Další z paměťových technik je metoda příběhu. Princip metody příběhu je, že věci, které si chceme zapamatovat, do sebe navzájem propojíme, a tím nám vznikne příběh.

Pokud byste si chtěli zapamatovat těchto třináct slov: papoušek, fén, koloběžka, bota, knížka, telefon, hrnek, větrák, růže, počítač, slon, pepř, radiátor, tak se vám to nepovede nebo vám to zabere příliš mnoho času. Lidská krátkodobá paměť má totiž omezenou kapacitu, a není schopna udržet více než 9 informací. Můžete si to vyzkoušet.

Pokud si však představíte následující příběh, zapamatování těchto slov vám půjde velice snadno.

Co nejživěji si představte, jak před sebou vidíte papouška, co si fénuje pírka, pak nasedne na koloběžku, rozjede se, ale spadne, protože najel na botu – cítí se zraněn, proto chce zavolat záchranku a bere si do ruky knížku, o které se domnívá, že je to telefon. Smějete se mu – on po vás hodí hrnek, ale vy uhnete a hrnek vlítne do větráku, ze kterého místo střepů vylítnou stovky růží, před kterými uhýbáte jako v počítačové hře. Během uhýbání vidíte, jak na vás běží slon, který si omylem šňupl do chobotu pepř, chce se mu kýchnout a vykýchne na vás radiátor.

Teď si zkuste zavřít oči a pomocí příběhu si vzpomenout na všech těch třináct slov.

A stejným způsobem si můžeme zapamatovat i 100 informací. Samozřejmě, čím častěji budete tyto paměťové techniky trénovat, tím rychleji a snadněji si budete schopni informace ukládat a zapamatovávat.

I když tyto techniky vypadají zvláštně, fungují perfektně v souladu s naší pamětí a především neslouží pouze k zapamatování si informací, ale také ke zlepšení našich kognitivních funkcí a tvorbě kognitivní rezervy. Takže i když to tak na první pohled nemusí vypadat, díky jejich tréninku nám to bude celkově lépe myslet.

A na závěr ještě několik typů pro kvalitní uložení a upevnění informací do naší paměti.

Jedna ze zásadních věcí pro uložení nové informace do paměti je dostatečně se soustředit. Pokud se na určitou činnost nesoustředíme dostatečně, nemůžeme se divit, že nevíme, kam jsme si odložili klíče, brýle apod. Platí jednoduché pravidlo:

Čím více se na novou informaci soustředíme, tím důkladněji ji zpracujeme a uložíme do své paměti.

Nové informace si musíme také zavčas zopakovat. Je dokázáno, že během první hodiny, v níž jsme přijali nové informace, toho nejvíce zapomeneme. Proto je vhodné novou informace co nejdříve zopakovat.

Mozek se také po určité době soustředění unaví a dochází k poklesu naší výkonnosti a schopnosti pamatovaní. Proto je vhodné dát si po 50 minutách práce 10 minutovou pauzu. Tyto pauzy jsou důležité i z toho důvodu, že během nich dochází k upevňování nově získaných informací v naší paměti.

Významný vliv pro naši paměť má fyzická aktivita. Výzkumy potvrdily, že cvičení zvyšuje průtok krve do oblasti mozku, která hraje důležitou úlohu v pamatování si nových informací. Cvičení navíc stimuluje i další část mozku, která má vliv na tvorbu nových mozkových buněk a jejich vzájemné spojování.

A nesmíme zapomenout na kvalitní spánek. Během spánku totiž dochází k zásadnímu uspořádávání a upevňování nově získaných informací do naší paměti.